BAROKNÍ ZÁMEK

Potštejn-zámek na počátku 20. století (38 Kb)

            Zámek stojí uprostřed městečka, v sousedství kostela sv. Vavřince, na místě někdejšího hospodářského dvora, který byl od konce 16. století zřejmě centrem hospodářské správy panství. 

V roce 1746 koupil potštejnské panství hrabě Jan Ludvík Harbuval-Chamaré, jenž musel opustit Slezsko, zabrané tehdy z větší části Prusy.  Hrad Potštejn byl již natolik zpustlý, že jeho obnova nepřicházela v úvahu, a proto se noví majitelé rozhodli vybudovat si sídlo přímo v městečku.   Barokní zámek měl sloužit nejen jako rodinné sídlo a správní středisko velkostatku, ale zároveň i jako administrativní budova manufaktury, neboť Harbuvalové do Potštejna převedli i svou plátenickou výrobu.     

Autora stavby, která vznikala v letech 1747-1757, neznáme.  Základní kámen zámku byl položen 20.6.1747.  V první etapě se stavělo východní průčelní křídlo (1747-1749), další stavby pak proběhly v letech 1749-1757.  Poté probíhaly již jen úpravy okolí zámku – zahrady a parku, ukončené v letech 1771-1772 výstavbou tarasu a zdi kolem zámeckého parku, k čemuž bylo použito kamene ze zřícenin hradu Velešova.

Zámek je čtyřkřídlá jednopatrová stavba kolem nevelkého, téměř čtvercového nádvoří, krytá vysokou mansardovou střechou.   Hlavní, k východu obrácené vstupní průčelí je členěno středním rizalitem se vstupním portálem, rámovaným balkónem na sloupech, nad nímž je umístěn alianční erb Jana Ludvíka Harbuval-Chamaré a jeho manželky Anny Barbary ze Sanningů a letopočet 1749. 

Přízemí zámku je klenuté, zatímco interiéry 1. patra jsou plochostropé.  V 1. patře je zajímavě řešen hlavní sál s výzdobou z umělého mramoru (1757), jehož strop zdobí bohatá štukatura.  Sál je převýšený, s horními oválnými okénky již v úrovni střechy, na jihu nesymetricky zkrácený.  Uprostřed jižního křídla vznikla v roce 1754 kaple Nejsvětější trojice, která se zevně projevuje jako půlkruhový rizalit.  Z ostatní vnitřní výzdoby se mnoho nezachovalo. Potštejn-zámek z věže kostela

V polovině 19. století se potštejnské panství dostalo do rukou Dobřenských z Dobřenic, za jejichž vlastnictví nedošlo v výraznějším úpravám zámku.  V majetku tohoto rodu zůstal zámek až do roku 1945,  kdy byl na základě dekretů prezidenta Beneše spolu s celým panstvím zkonfiskován.  Poslední vlastník zámku František Jindřich Antonín byl totiž přihlášen k maďarské národnosti (jeho matka byla maďarská šlechtična Marie z Wenckheimu).

Zkonfiskovaný majetek získala v roce 1949 odborářská ústředna a v zámku byla zřízena odborářská škola.  Došlo k odstranění kachlových kamen a při dalších účelových úpravách k odstranění částí výzdoby a rozšíření podkrovních pokojů.  Nejcitelnějším stavebním zásahem bylo zazdění severních arkád v nádvoří a zrušení kaple.

V roce 1989 se zámek stal majetkem národního podniku Kancelářské stroje Hradec Králové.  Od roku 1990 zámek spravovala a využívala jako hotel a konferenční centrum Bienvenue, spol. s.r.o.  Po neúspěšné privatizaci v roce 1994 přestal být objekt zámku využíván a začal chátrat.  Došlo rovněž k vykácení některých stromů v zámeckém parku.  V roce 1997 se stal zámek opět majetkem státu a ten ho v roce 1998 prodal s.r.o. Pandamedic Brno.

Od roku 2003 vlastní zámek firma KAST,s.r.o. Nový vlastník zámek opravuje. V roce 2005 proběhla v zrekonstruované části zámku výstava historických pohlednic Potštejna a okolí. V létě roku 2006 byl opět zpřístupněn pro veřejnost a je zde možné shlédnout historické interiéry s použitím původního nábytku a obrazů šlechtických rodů Chamaré a Dobřenských.Návštěvníci se mohou také těšit na nově zrekonstruovaný mramorový sál se vzácným rokokovým stropem a kapli Nejsvětější Trojice.